Samostatné výstavy:

1987 - Kunstmuseum Aarhuf, Galerie Image, Dánsko
La Maison Internationale Rennes, Francie
Museet for Fotokunst, Odense, Dánsko
Rencontres Photographique, Lorient, Francie

1988 - Mai Photographique Quimper, Francie
Východoslovenská galerie Košice
Robert Koch Gallery, San Francisco, USA
Forum les Photographiques, Toulouse, Francie
Galerie Hyppolyte, Helsinky, Finsko ( s Jánským a Baňkou)

1989 - Galerie Fronta, Praha
Malá galerie Stavoprojektu, Brno

1990 - Galerie Saint Cyprien, Toulouse, Francie
Groll Galerie, Naarden, Holandsko
Galerie Le Parvi, Tarbes, Francie
Espace Gerard Philipe, Jarny, Francie
Galerie Le Triangle, Rennes, Francie

1991 - Galleria Cons Arc, Chiasso, Švýcarsko
Galerie Barockschlössl, Mistelbach, Rakousko (s M. Schepersem)
Bibliotheque Henri Vincent, Talant, Francie
Galerie Arts, Amsterdam, Holandsko

1992 - Galerie Faber, Vídeň, Rakousko
Grollgalerie, Naarden, Holandsko
Musee de la photographie, Charleroi, Belgie
Centre culturel, Hennebont, Francie

1993 - Galerie Sephiha, Brusel, Belgie
Galerie Nei Liight, Dudelange, Lucembursko

1994 - Malá galerie VÚVL, Brno

1995 - Fotogalerie Wien, Vídeň, Rakousko

1996 - Galerie Vrais Reves, Lyon, Francie (s I. Pinkavou a V. Jiráskem)

1998 - Centre Louis Pergaud, Tarbes, Francie


Zastoupení ve sbírkách:

Moravská galerie Brno, Česká republika
Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Česká republika
Museum of Modern Art, San Francisco, USA
Museum Sztuki, Lodž, Polsko
JCA Tokyo, Japonsko
Bibliotheque Nationale, Paříž, Francie
Museum of Fine Arts, Houston, USA
Museet for Fotokunst, Odense, Dánsko
Museum of Modern Art, New York, USA
Art Institute, Chicago, USA
Centre Georges Pompidou, Paříž, Francie
Museum Ludwig, Kolín, Německo
Musée de la Photografhie, Charleroi, Belgie
Museum voor Fotografie, Antwerpen, Belgie
La Maison Européenne de la Photographie, Paříž, Francie
Musée Nicéphore Niépce Chalon-Sur-Saone, Francie

 

zpet
Poznámky (3, 7, 8, 12, 23, 24) k tvorbě Vladimíra Židlického

Motto: "Tvář je jako jméno." (Milan Kundera, Nesmrtelnost)

Doma v čase (3)
Figury jsou doma v prostoru, který je zbaven konkrétních atributů místa a času.
Zapomenutý předmět mohl být na svém místě už včera, může tam být ještě v tomto okamžiku. Možná ho tam najdu i zítra.
Moje "teď" je kompatibilní s jejich "teď", které trvá bez omezení.
Jsem s nimi.

Gesichtsreiche (7)
Žijeme gesichtsreiche Zeit. Tváře na mne shlížejí z bilboardů, vzhlížejí ze stránek novin, zhlížejí (=mračí se) při setkáních.
"I autor úvodníku byl vypodoben na malé fotografii nad svým textem, zřejmě na stejném místě jako každý týden. V reportáži o astronomii byly zvětšené úsměvy astronomů a i na všech reklamách, na psací stroje, na nábytek, na mrkev, byly tváře, samé tváře. Prohlížela časopis znovu od první stránky do poslední; napočítala: dvaadevadesát fotografií, na nichž byla pouhá tvář; jedenačtyřicet fotografií, kde byla tvář i s postavou; devadesát tváří na třiadvaceti fotografiích, kde byly skupiny postav, a jen jedenáct fotografií, kde hráli lidé podružnou roli anebo byli zcela nepřítomni. Dohromady bylo v časopise dvěstětřiadvacet tváří." (Milan Kundera, Nesmrtelnost)
Zachycením tváře pojmenuji člověka a zařadím ho. Zařadím a zapomenu. Zapomenu, protože nejsem odpovědný.
Člověk jde staletími a pojmenovává věci. Dává jim názvy - tváře. Věci jsou a člověk ji dává smysl. Lidé nějak jsou, ale díky svým tvářím jsou (alespoň zdánlivě) zařaditelní a definovatelní. Těla jsou k tomu, aby nesla tváře. Tvář je místo setkání (Treffpunkt). Tvář je jedinečné jméno a současně obecný symbol. Úsměv, úžasem rozevřené oči, škleb bolesti nebo rozkoše, pláč ...
Figury s tvářemi jsou zařazeny, prožívají svůj osud. Mohu se jím nechat dojmout, mohu se zastavit, zamyslet. Ale podle tváře figur vím, že je to jejich osud, že to nejsem já. Mohu (s úlevou) pokračovat v cestě.
Mohu míjet jejich osudy.

Pojmenování (8)
Má svět řád, který je chaosem rozkolísáván, anebo je přirozeným stavem světa neuspořádanost a řád je pouze moje fikce? Moje touha spolupodílet se na jeho tvoření?
Nemohu-li vytvářet vesmír věcí, tvořím vesmír pojmenování.
Dávám věcem jejich tváře.

Gesichtslose (12)
Tvář je místem setkání. Chybí-li tvář, setkávám se s figurou, s jejím osudem. Nemohu projít mimo její situaci. Figura nemá jméno. Figura je člověk. Mohu to být já. Jsem s ní. (Jsem spolu s ní.)

Odebrání tváře (23)
Figuře byla tvář odebrána ihned po jejím zrodu, když spatřila světlo světa na negativu, tmavá na světlém pozadí. Už tehdy se jí zabránilo, aby v nestřeženém okamžiku nemohla prosadit obvyklé popisné pojmenování pomocí tváře.
Figura se se ztrátou tváře smířila, anebo se snaží identifikovat se gestem. Gesto je tvář figury bez tváře.

Gesto bytí
Figury bez tváře nevypovídají jaké jsou, ale jak jsou.
Gesto je jméno figury, která říká, jak je.
Figura je v prostoru, který není místností, polem, vagonem metra.
Prostor je svět.
Spolu s figurami v něm jsem svůj život.

Tomáš Měšťánek, Brno 1993-1995

 

Technické poznámky:

  1. Nezdůrazňuji módní (odeznívající) postmodernismus - preferuji tendenci k (nějakému) řádu.
  2. (V podtextu) je zdůrazňována tendence k hledání podstat (záměrně však nejsou užita slova jako "podstata lidského bytí", "archetypy" ... apod. - cítím je totiž jako obvyklá kunsthistorická klišé.) Proto je filosofické ladění (velice jemně!) fenomenologicko-existencialistické. (Kdo chce, může už v první poznámce poznat klíčové téma Heideggerovo: Sein und Zeit.)
  3. Pro Rakušany by mohla forma textu poněkud asociovat heslovité poznámky Wittgensteinovy ("Logicko-filosofický traktát"). (Wittgensteinovo počáteční východisko: svět není souhrn věcí, ale faktů. Později však se sám vrací k pojetí světa, jaký je, a ne jaké jsme mu dali (svévolné) významy.)
  4. Protože nejde o žádnou studii, ale o snůšku myšlenek, nechal bych text v ich-formě - je to subjektivně naléhavější.
  5. Při překládání:
    - U českého "je" rozlišovat "sein" a "existieren". (Pokud by překládající sám nepoznal, kde je který význam, napsal jsem to špatně.)
    - Slovo "gesechtsreiche" možná neexistuje, ale klidně by existovat mohlo - je protikladem ke slovu "gesichtslose" (= bez tváře).
  6. Citováno podle českého vydání (ATLANTIS, Brno 1993):
    - motto s. 39
    - úryvek s. 38
zpet